Jsme součástí přírody

Energetický průkaz

Člověk tráví většinu života uvnitř budov. Proto má kvalita prostředí v těchto budovách rozhodující vliv na jeho pohodu příp. zdravotní stav. Jedná se o celý soubor faktorů, které jsou ovlivněny jak vnějšími klimatickými podmínky, konstrukcí stavby, vybavením interiéru, tak činnosti člověka.

Základní kritéria pro tepelnou pohodu člověka jsou splněné hodnoty tepelně technických a energetických vlastností budov. Písemné prokazování těchto vlastností požadovaných normou je uvedeno v dokumentu Energetický průkaz budovy.

Energetický průkaz budovy obsahuje:

Identifikační údaje budovy, vlastníka budovy, umístění objektu, popis objektu, klimatické údaje lokality budovy.

Tepelně technické a energetické hodnoty budovy:

Nejnižší vnitřní povrchová teplota konstrukcí – stěny, stropy a podlahy ve vnitřním prostoru musí mít na každém místě teplotu, která je nad teplotou rosného bodu a tím vylučuje riziko vzniku plísní. Při okamžitém snížení povrchové teploty konstrukce pod teplotu rosného bodu, které se nachází ve vzduchu s danou vlhkostí, objeví se na ní zkondenzovaná vodní pára ve formě malých kapek rosy, z toho je odvozený i termín bod rosy. Je to hranice, od které začíná kondenzace vodní páry ze vzduchu. V budovách vytvořených ze stavebních konstrukcí vždy vznikají tepelné mosty. Tepelné mosty jsou místa se zvýšeným vedením tepla ve vnějších konstrukcích a přinášejí dodatečné tepelné ztráty a také nižší povrchovou teplotu stavebních konstrukcí na vnitřní straně. Obvodový plášť budovy musí chránit celou budovu, aby se vyloučil příp. omezil vliv tepelných mostů.

Součinitel prostupu tepla - vychází z vlastností obvodové konstrukce. Čím nižší je hodnota součinitele, tím menší je tepelná ztráta v tomto stavebním prvku.

Pokles dotykové teploty podlahy – při dotyku nohy s podlahovou konstrukcí se může noha citelně ochladit. Aby se tomu co nejvíc zabránilo, je potřebné, aby podlahová konstrukce mněla požadovanou povrchovou teplotu.

Zkondenzované množství vodní páry v konstrukci – většina stavebních hmot může vlhkost přijímat a opět vydávat, jsou pro vlhkost propustné. Teplý vzduch v prostoru v zimním období obsahuje více páry než chladnější vnější vzduch, pára proniká zevnitř ven. Teplota uvnitř konstrukce klesá, může se stát, že pára v určitých vrstvách klesne pod teplotu rosného bodu a zkondenzuje. Nepatrné množství kondenzátu v letním období vyschne. Bez kondenzace se musí navrhnout konstrukce, kde zkondenzovaná vodní pára ohrozí jejich požadovanou funkci. S omezenou kondenzací vodní páry je možné navrhnout střechy, stěny, stropy, kde jsou splněné určité podmínky.

Průvzdušnost obvodového pláště – splnění hodnot spárové průvzdušnosti výplní otvorů

Intenzita výměny vzduchu - pro všechny vnitřní prostory obytných i občanských budov je kritérium minimální výměna vzduchu, když hygienické předpisy neuvádějí jiné hodnoty.

Tepelná stabilita v zimním a letním období – při návrhu budov je potřebné dodržovat podmínky tepelné pohody přijatelné pro pobyt a činnost lidí ve vnitřním prostředí tj. pokles příp. vzestup teploty v místností.

Energetická náročnost budov – budovy se hodnotí pomocí měrné potřeby tepla při vytápění budov, co je množství tepla potřebné pro udržení požadované teploty v budově. Určí se z tepelných ztrát prostupem a větráním. Hodnoty se doplní klasifikací budovy stupněm energetické náročnosti budov SEN. Klasifikace je určena budova jako mimořádně úsporná, velmi úsporná, úsporná, vyhovující, nevyhovující, výrazně nevyhovující a mimořádně nevyhovující.

Energetický průkaz budovy je potřebný v rámci stavebního povolení. V zákoně č. 406/2000 Sb. O hospodaření s energií v §6 odst. 4 se píše: „ Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí v dokumentaci přikládané k žádosti o vydání stavebního povolení v rámci dodržení obecných technických požadavků na výstavbu prokázat splnění požadavků hospodárné spotřeby energie na vytápění, vyjádřené přípustnými hodnotami tepelné charakteristiky budovy, tepelného odporu konstrukce, tepelné stability místností, šíření vzduchu a vlhkosti konstrukcí; . . . K tomu vlastník budovy, spoluvlastníci budovy nebo společenství vlastníků jednotek pořídí písemný dokument obsahující vyjmenované hodnoty. Tato povinnost se vztahuje i na vlastníky nebo společenství vlastníků jednotek, u nichž se provádí změna dokončené stavby. . .“ Energetický průkaz budovy je to druh certifikace, který majiteli či investorovi sdělí, jaká je kvalita budovy z hlediska její energetické náročnosti. Při stále rostoucích cenách energie jsou náklady na vytápění velice podstatnou položkou, a proto je stále důležitější před zakoupením nemovitosti znát energetickou náročnost budovy. Někdy je výhodnější zaplatit o trochu větší cenu nemovitosti a významně ušetřit za náklady na bydlení. Náklady na provoz budovy tvoří až z 75-85% náklady na vytápění a ohřev teplé vody. Pro ilustraci náklady zakoupení nemovitosti tvoří kolem 11% a náklady na likvidaci budovy kolem 0,5% z celkových nákladů za „život“ budovy. Náklady na rekonstrukce tvoří kolem 4,5% všech nákladů za „život“ budovy. Pokud srovnáte 85% nákladů na vytápění z 11% za nákup domu je jasné, že nízkou tepelnou náročnosti budovy se vynaložené peníze na zakoupení i rekonstrukce vrátí podstatně rychleji a znalost tepelné náročnosti budovy se stává nutností.

Návrhy a dimenzování budov z hlediska tepelné ochrany budov vytváří co nejkvalitnější vnitřní prostředí pro nízkou provozní energetickou náročnost a přiměřeně nízkou zátěž životního prostředí v lokálním, regionálním a také i globálním měřítku a to po celý životní cyklus budovy.